Lidé bydlící v klidu u kurtů pod Resslem netušili, že budou opět žít u šachty

Most - „Bude to katastrofa," rozčiluje se 55letý Josef Sokol. Jeho zahrádka pod kopcem Ressl je první na ráně. Ocitla se sto metrů od dobývacího prostoru. Za dvacet let se má v rekultivovaném území opět těžit uhlí. Zahrádkář o plánu rozšířit obří povrchový důl Vršany až k Slatinické výsypce u obytné části města nevěděl.

Zjistil to náhodou, když ho jako rybáře nedávno podráždilo, že bagr zahrabává jedno z jezírek s kapry. „Šel jsem tam a oni mi řekli, že tu bude znovu šachta." Rozhlíží se po venkovské krajině s obilným polem, kde se za socialismu dolovala menší ložiska, a nechápavě kroutí hlavou. „Když se tu dřív těžilo, lidé museli chodit spát domů, protože nevydrželi ten hluk a prach. Teď je to krása. Bude jí škoda," povzdechne si.

„Nelíbí se mi to," svěřuje se Michaela Hamouzová, matka z místní vilové čtvrti. Až se začne těžit, bude jí přes padesát let. Očekává zhoršení životního prostředí. O těžbě ví od známého ze šachty.

„Že se rýpadla vrátí, nám nikdo oficiálně neoznámil. Já se to dozvěděl až teď v květnu od televize, která tu natáčela," tvrdí 68letý Ladislav Bečvář. Čtvrt století ho netrápí velká prašnost a hluk. „Teď je tu božský klid, ale až to vše začne znovu, klid tu už nebude," říká.

Zahrádkář Miroslav Goll věří, že za dvacet let se díky vědeckotechnickému pokroku začnou využívat jiné zdroje energie. „Je možné, že v té době už uhlí ani nebude třeba," tvrdí. Na obnovení těžby nemá vyhraněný názor. Připouští ale, že čím větší bude tlak na vytěžení všech zásob, tím větší odpor místních to vyvolá. Podle něj hodně záleží i na celospolečenské změně myšlení. Lidé by neměli žít tak konzumně a plýtvat energií. O plánech těžařů vrátit se k Mostu ví z Uhelného safari.

„Pamatuji si, jak tu za komunistů byla velká díra, jak se z ní prášilo a byl tu kravál. Teď je tu krásně. Nechápu, proč to má být jinak. Vůči přírodě to není dobré," tvrdí u naučné stezky odpočívající Zdeněk Kudrák.

Mostečtí radní jednali s těžaři minulý týden. Probírali takzvaný Hořanský koridor, který se silnicí Bylany-Komořany a inženýrskými sítěmi blokuje cestu k městu a má se vytěžit. Vedení města nechtělo sdělit Mosteckému deníku závěry schůzky, ani své stanovisko k přiblížení těžby uhlí k obytné čtvrti. „Vzali jsme na vědomí informace o pokračujících pracích na Hořanském koridoru," řekla stručně náměstkyně primátora Hana Jeníčková.

Včera si lom Vršany prohlédl ministr Martin Kuba. Navštívil i lom ČSA u chráněného Horního Jiřetína. Podle ministra teprve experty dokončovaná nová Státní energetická koncepce napoví, kolik uhlí bude třeba.

„Poté to bude politické rozhodnutí," řekl k limitům.

TĚŽAŘI PŮJDOU VŠE VYSVĚTLIT

„Těžba v místech Slatinické výsypky je součástí schváleného plánu těžby už řadu let," tvrdí mluvčí Czech Coal Gabriela Sáričková Benešová.

Část rekultivací byla podle těžební společnosti záměrně dočasná, aby bylo území uklizeno, než se do části výsypky těžba podle plánu vrátí. „Je zde také část území, které bylo již zrekultivováno trvale, a toho se těžba v žádném případě nedotkne," ujistila Benešová.

Vršanská uhelná, která je součástí skupiny, letos zahájí přípravné práce pro budoucí hornickou činnost v této oblasti. Některé kroky již udělala v uplynulých týdnech, například pod dozorem odborníků došlo k přestěhování vzácného druhu žab z této lokality, upozornila mluvčí. Vlastní těžba uhlí by měla začít až po roce 2030.

„O konkrétním průběhu projektu průběžně informujeme místní samosprávy a budeme s ním seznamovat také občany. Připravují se přímá setkání s obyvateli sousedních čtvrtí, která by měla proběhnout i za účasti odborníků na ochranu životního prostředí. K dispozici je také infolinka Spolužití," dodala mluvčí Czech Coal. Nyní se volí termíny setkání s obyvateli.

Mostecký deník