Limity, za které se každá vláda bojí vydat

Mladá Fronta Dnes

Tisíce lidí ze severních Čech, které ohrožuje těžba hnědého uhlí za takzvanými vládními ekologickými limity, mají dostat čtyři roky jistoty. Do roku 2014 se žádné domy nebo pozemky kvůli těžbě vyvlastňovat nebudou a stát bude jejich majitele chránit. Od roku 2015 by však měl stát podle představy ministra průmyslu Martina Kocourka dát od limitů ruce pryč. Vše si mají mezi sebou vyřídit majitelé pozemků a nemovitostí s těžaři. Pokud se dohodnou, těžbě nebude nic bránit.

Možná, že to na první pohled vypadá sympaticky, ale takový postup je čistý alibismus. Zaprvé: Tato vláda s nejsilnějším mandátem od konce devadesátých let opět předává rozhodnutí příští vládě, která přijde po volbách v roce 2014. Jaká je to tedy pro Severočechy jistota? Mají se dohodnout s těžaři a odstěhovat se, nebo přijde nová vláda, která třeba řekne další těžbě rezolutní ne, a pak je prodej domovů zbytečný?

Další problém tohoto přístupu je, že stát by se neměl vzdávat jen kvůli strachu rozhodnout, zda se v jeho zemi bude těžit uhlí, nebo ne, a nechat tak energetickou politiku státu fakticky na vyjednávacích schopnostech uhlobaronů. Navíc, je vůbec reálné, aby se těžaři opravdu se všemi majiteli nemovitostí dohodli? Vždycky se prostě najde někdo, ať člověk se silnou vazbou na svůj rodný dům nebo nový majitel z řad hnutí Greenpeace, kdo se z domu stojícího na ložisku uhlí prostě nehne.

Co je ještě více nepochopitelné, je přístup po vzoru chytré horákyně v situaci, kdy stát zároveň tvrdí, že se bez uhlí vlastně neobejdou teplárny. Více než dvěma milionům lidí by pak prý hrozilo, že jejich domácnost zůstane bez dodávky tepla, nebo jim v krátké době až trojnásobně podraží. K takovým závěrům už několikrát došly různé analýzy různých komisí, které si ministerstvo průmyslu nebo vláda nechávají za miliony korun znova a znova zpracovávat. Pokud je o tak naléhavé potřebě uhlí pro teplárny stát přesvědčen a těmto analýzám věří, proč se tak bojí limity prolomit? Buď je to totální neschopnost politiků přijmout odpovědnost, nebo té naléhavé potřebě uhlí sami vlastně nevěří.

Upřímně řečeno, nebýt osobních sporů mezi klíčovým dodavatelem uhlí pro teplárny, firmou Czech Coal, a polostátním ČEZ či soukromým Energetickým a průmyslovým holdingem, jež se nedokážou dohodnout hlavně na ceně uhlí, tak strašný nedostatek by ho vlastně ani nebyl. Ano, uhlí bude méně, ale bude to opravdu katastrofa? Je potřeba vzít v úvahu, že nijak závratně zatím neroste spotřeba elektřiny, jež se také vyrábí z uhlí, navíc se stavějí další a další neuhelné zdroje. Ať už solární, s kapacitou dalšího obra Temelína, či chystané plynové. Takže uhlí pro elektrárny nakonec třeba nebude tolik potřeba a na teplárny ho prostě zbude víc. V neposlední řadě se snižuje i poptávka po teplu. Je drahé už teď a v řadě míst Česka se vyplatí postavit si u domu raději plynovou výtopnu.

Rozhodnutí by stát měl tedy přijmout co nejdřív, ne ho odsouvat a další čtyři roky strašit lidi.

(Jana Klímová, redaktorka MF DNES)