Nečas poprvé kývl na prolomení těžebních limitů. Záleží jen na dohodě

iHNed.cz

Premiér Petr Nečas na energetickém kongresu připustil, že by se po roce 2015 mohlo těžit uhlí za současnými územními limity. Na jejich prolomení tlačí hlavně teplárenské frmy, které se obávají nedostatku uhlí. Pokud se těžební společnosti dohodnou s majiteli dotčených pozemků, mohlo by se v budoucnu těžit uhlí za územními limity. Na energetickém kongresu to v úterý řekl premiér Petr Nečas.

Poprvé tak připustil prolomení limitů a potvrdil tak nedávný návrh ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka, že v případě vzájemné dohody dotčených stran by limity těžby uhlí po roce 2015 mohly být prolomeny.

"Vláda se zavázala, že neprolomí limity těžby uhlí. Pravdou však je, že tyto limity nemají žádnou oporu v českém právním řádu. Jinými slovy: pokud by došlo k dohodě mezi důlními společnostmi a majiteli pozemků, pak bude nastartován správní proces, který může a také nemusí vést k zahájení těžby v předmětném území," řekl Nečas.

Premiér na fóru zdůraznil, že "pro udržení vyváženého energetického mixu a udržení dlouhodobé optimální dovozní energetické závislosti na úrovni cca 50procentní je relevantní přednostní využití všech tuzemských energetických zdrojů."

Musí se dohodnout všechny strany

Podle premiéra by pro případné prolomení limitů dohoda mezi občany a těžebními firmami byla klíčová.

"Neumím si dost dobře představit rozšiřování těžby bez elementárního souhlasu a dohody s těmi, kterých se to bytostně týká. Stejně tak si neumím představit, že by kterákoliv těžební společnost byla tak bláhová a usilovala o těžbu proti vůli lidí, se kterými v dané lokalitě žije a pracuje," dodal premiér.

Návrhy dohody o prolomení limitů představil na začátku března ministr Kocourek jako výsledek pracovní skupiny pro teplárenství. Do roku 2014 stát o prolomení limitů podle Kocourka neuvažuje, poté ale může nastat jiná situace. ,,Stát by neměl pokračování těžby vynucovat hrozbou vyvlastňování majetku, ale ani brzdit územními limity," prohlásil 10. března ministr Kocourek.

Proti jsou ekologické organizace

Proti se ale staví Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ). "S pokusy o prolomení územních ekologických limitů povrchové těžby hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi a zejména s ohrožením Horního Jiřetína s Černicemi, zámku Jezeří s arboretem a dalšími svahy Krušných hor, včetně vegetace a vodního režimu a v dalším případném postupu těžby k Litvínovu, zásadně nesouhlasíme," uvedl předseda STUŽ Jiří Dlouhý.

"Sice se Nečas znevěrohodnil, nicméně ODS má v této vládě menšinu a obě dvě zbývající koaliční strany – VV a TOP09 opakovaně a jasně deklarovaly, že je to pro ně těžba za limity nepřijatelná," řekl Jan Rovenský z Greenpeace.

Lobbují hlavně teplárny

Prolomení těžebních limitů žádají zejména teplárny, které tvrdí, že v důsledku nedostatku uhlí mnohonásobně zdraží teplo. Podle odborníků bude teplárnám v roce 2013 kvůli těžebním limitům chybět pět až šest milionů tun ročně. Nové podmínky týkající se těžebních limitů by měly být zaneseny v aktualizaci Státní energetické koncepce, kterou se v nejbližších dnech má zabývat vláda.

Územní limity vymezily území pro těžaře už v roce 1991, jenže hlavně mostecká společnost Czech Coal se s jejich existencí nechce smířit. Za hranicí limitů má jenCzech Coal 750 milionů tun uhlí, státem ovládané Severočeské doly ze skupiny ČEZ pak dalších 100 milionů tun. ,,Je to pro nás dobrá zpráva. Na Bílině nemáme žádné těžební překážky za limity," řekl šéf Severočeských dolů Jan Demjanovič.

Prolomení limitů by v důsledku znamenalo třeba zbourání dvoutisícového města Horní Jiřetín a dalších obcí, přičemž by se rypadla přiblížila na 500 metrů k domům třicetitisícového Litvínova.