Rada Ústeckého kraje vzala na vědomí státní energetickou koncepci, která za jistých podmínek počítá s prolomením limitů na těžbu uhlí, a tedy s dalším bouráním obcí a domů kvůli této surovině. Přinášíme první část ohlasů čtenářů MF DNES na tuto problematiku.
Dovedete si tu hrozbu někdo představit?
Kvůli uhlí se na severozápadě Čech zbourala skoro stovka obcí včetně majestátního starého Mostu. Vše se obhajovalo rozvojem, hladem po energii, zaměstnaností apod.
Co ale vidíme? Co říkají fakta? Zničili jsme si obrovitánský kus krajiny (krajina je doslova převrácená naruby), region má značně poškozené životní prostředí, trvale jednu z nejvyšších nezaměstnaností a nízkou vzdělanost v ČR, vysokou kriminalitu, nejvyšší nemocnost obyvatel na respirační a nádorová onemocnění atd. Opravdu smutná vizitka. A v této situaci chce někdo opět bourat domy a vystěhovávat lidi (i po několikáté) z jejich domovů.
Držím Hornojiřetínským a Černickým všechny palce a věřím, že ve svém odporu vytrvají až do vítězného konce. Mají totiž v rukou osud Mostecka a Litvínovska na příštích více než sto let, jelikož těžařům podle jejich dat nejde až tak o uhlí pod Horním Jiřetínem, ale o postup přes něj a Černice k Chemopetrolu a České rafinérské, jejich likvidaci a umožnění těžby až do roku 2125. Dovede si takovou hrozivou budoucnost někdo představit? Já ne. Jako východisko vidím jedině zachování územních ekologických limitů a všech ohrožených obcí, odpis zásob uhlí pod H. Jiřetínem, postupný útlum těžby a přechod na šetrnou ekonomickou činnost v regionu s lokálním zaměřením.
ROMAN KLECKNER
Nedostatek energie?
Nesmysl
Zcela zásadně odmítám prolomení limitů těžby a bourání jakýchkoliv obcí ležících na zásobách hnědého uhlí. Považuji to za zločin, na kterém se obohatí jen hrstka vyvolených žijících někde zcela jinde a jinak. A nemajících k tomuto kraji pražádný vztah.
Argument nedostatku energie je nesmyslný, když všichni víme, že energii ČEZ prodává do zahraničí a je to nejlépe prosperující podnik v Čechách. Žiju od narození v Ústeckém kraji a nechci, abych musel svým dětem radit, aby se odsud odstěhovaly pryč, protože v případě další těžby zde již nikdo normální nezůstane. Řešením je zcela jednoznačně energie jaderná. Dvacet let po revoluci nesmíme dovolit další devastaci krajiny, lidí a morálky v této zemi.
ADRIAN JAVOREK
Litvínov
Co si šachta neuvědomuje
Jsem výrazně proti rozšiřování těžby za hranice ekologických limitů těžby. Celá západní Evropa se snaží maximálně šetřit své surovinové zásoby. Není mi jasné, proč zrovna Česká republikamusí své nerostné bohatství drancovat a následně je ve formě levné energie vyvézt do zahraničí. Následujícím generacím zanecháme jen zdevastovanou krajinu prostou všeho cenného včetně našeho kulturního a historického dědictví.
CelýHorní Jiřetín prošel za posledních 20 let obrovským stavebním vývojem. Město i obyvatelé investovali spoustu času a financí do svých domovů. Pro spoustu lidí jejich dům a jejich zahrada představuje výsledek celoživotního snažení a ani si nedokáží představit, že by vše museli začít budovat znovu. Pro mnoho lidí v Jiřetíně to není otázkou peněz. Šachta si stále neuvědomuje, že lidé zde mají své zázemí a jsou se svými domy spjati i po několik generací. Nechceme, aby šachta zdevastovala poslední zbytky tak krásné části Krušných hor a udělala z celého okresu obrovskou těžební jámu.
ONDŘEJ HOGEN
Politik Kouda zahradníkem
„Prostě jsem pro prolomení limitů, aby se ta kultura tady trošičku zvedla,“ prohlásil podle sobotního vydání MF DNES náměstek ústecké hejtmanky Pavel Kouda.
Bravo. Ten pán ví, o čem mluví. Je totiž náměstkem hejtmanky pro oblast kultury a památkové péče. Jistě mu proto neuniklo, že uprostřed Horního Jiřetína stojí poutní kostel Nanebevzatí Panny Marie, který zde před čtyřmi sty lety postavil slavný francouzský architekt Jean Baptiste Mathey. V případě prolomení limitů těžby by byla tato cenná památkově chráněná stavba srovnána se zemí.
Kdyby s nápadem „trošku pozvednout“ kulturu kraje bouráním barokních kostelů přišel uhlobaron Tykač, bylo by to bizarní. Když ho prosazuje náměstek hejtmanky odpovědný za ochranu kultury a památek, je to spíš děsivé. Na druhou stranu: buďme rádi, že pan Kouda není třeba náměstkem pro zdravotnictví. „Prostě jsem pro to nechat umřít pár starých babek a dědků, aby se to zdravotnictví tady trošičku zvedlo. Ostatním pacošům tak budeme moct nabídnout levnější prsní implantáty.“
Dokud bude někdo jako pan Kouda reprezentovat sociální demokracii, s mým hlasem již tato strana počítat nemůže. S lítostí přitom konstatuju, že jsem ji v minulosti opakovaně volil.
JAN HLAVÁCEK
Most
Názor neměním
Jsem obyvatelem Horního Jiřetína, ve kterém bydlím od svého narození. Můj názor je neměnný a pevný. Ne! Ne pokračující těžbě pod Horním Jiřetínem, abychom mohli toto krásné město předat našim dětem a dalším generacím.
Litvínovská uhelná chce dalším generacím odkázat přehrabanou krajinu, kde se mnoho let nesmí stavět a kde nikdo z mladých nevydrží. Vytěžené uhlí se spálí, exhalace tu zůstanou a elektrická energie se vyveze, stejně jako naše zdraví, za hranice.
PAVEL WAGNER
Horní Jiřetín
Náš dům neprodáme!
Dovolte nám citovat z výpravné knihy z roku 1992 autorů Stanislava Štýse a Liběny Helešicové (nyní Novotné) „Proměny měsíční krajiny“.
„Nejvíce byla těžbou, pokud jde o likvidaci obcí, postižena mostecká oblast. Příkladem nad příklady, který nemá v našem státě a snad ani jinde ve světě smutné obdoby, je zbourání celého starého Mostu a jeho „znovuvzkříšení“ na jiném místě. Čas však nepotvrdil správnost tohoto rozhodnutí. Ani několik desítek milionů tun kvalitního uhlí nemohlo nahradit obrovské historické ztráty.“
Tím chci vyjádřit svůj názor, že by rozhodně nemělo dojít k prolomení limitů těžby, naopak by mělo dojít k odepsání zásob uhlí pod Horním Jiřetínem a jeho částí Černicemi, a to co nejdříve. Cena uhlí zdaleka nedokáže vyvážit zánik dalšího lidského osídlení a neskutečnou devastaci Podkrušnohoří. Na závěr vzkaz pro těžařské společnosti: Náš dům jim neprodáme!
ZDENĚK a JITKA BENDLOVI
Horní Jiřetín
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy
