Těžební limity

14.03.2011 23:22

Český rozhlas Radiožurnál

Moderátor (Jan Bumba):

Na první pohled je to velmi znepokojivá zpráva. Pokud nebudou prolomeny limity na těžbu hnědého uhlí, může se cena tepla v˙následujících několika málo letech ztrojnásobit. Říká to jeden z˙představitelů těžební společnosti Czech Coal, ale podobně mluví i komise pro teplárenství, která radí ministrovi průmyslu Martinu Kocourkovi. Skutečně není jiná cesta? Byly vyčerpány všechny ostatní možnosti? Můžete se do naší debaty také zapojit na mailové adrese ozvěnydne@rozhlas.cz, můžete nám napsat i sms ve tvaru OD mezera a váš text na číslo 9077704. Ve studiu vítám Vladimíra Buřta, místostarostu Horního Jiřetína, tedy jedné z˙obcí, které hrozí v˙souvislosti s˙rozšířením těžby zánik. Dobrý den.

 

Host (Vladimír Buřt):

Dobrý večer.

 

Moderátor (Jan Bumba):

A na telefonní lince je bývalý poslanec ODS, dnes vedoucí pracovník komise pro teplárenství při Ministerstvu průmyslu a obchodu Oldřich Vojíř, dobrý den, vítám i vás.

 

Host (Oldřich Vojíř):

Dobrý podvečer.

 

Moderátor (Jan Bumba):

Pane Vojíři, platí, že podle vaší analýzy se do roku 2015 ztrojnásobí cena tepla?

 

Host (Oldřich Vojíř):

Ne, že ztrojnásobí, mohla by se zdvojnásobit, případně až i ztrojnásobit, záleží, k˙jaké hladině to budeme měřit. V˙případě, že by mělo dojít k˙tomu, že by hnědé uhlí bylo plně nahrazeno jinými palivy a to nejdražší je dřevní štěpka, poté o něco nižší je zemní plyn a pod zemním plynem je černé uhlí.

 

Moderátor (Jan Bumba):

A to znamená, že v˙tom roce 2015 už nebudou dostatečné zásoby hnědého uhlí v˙těch místech, kde se nyní těží?

 

Host (Oldřich Vojíř):

Takhle, takhle ta otázka úplně nestojí. Naším zadáním bylo zjistit, jaký je aktuální stav českého teplárenství a je nutno říci, že české teplárenství má dva velké celky. Ten první je teplárenství postavené na principu centralizovaných zdrojů, zásobujícím velké lokality systémem CZT, takzvaná centrální zásobování teplem a druhý velký celek je takzvané decentralizované teplárenství a to jsou vlastně malé kotle v˙bytech, domech a tak dále. V˙tom prvním případě je hlavním nebo významným zdrojem hnědé uhlí, to znamená pro ty centralizované zdroje, v˙tom druhém případě je to především zemní plyn.

 

Moderátor (Jan Bumba):

A aby bylo úplně jasno, jednoznačně navrhujete prolomit takzvané těžební limity?

 

Host (Oldřich Vojíř):

To také není úplně přesně. My vedeme, naše komise navrhla nebo nabízí následující řešení. Vláda neučiní vůbec nic a ponechá ten stav tak, jak nyní je a přenese veškerou odpovědnost za dodávky tepla v˙podstatě na vlastníky teplárenských zařízení a ti si buď někde uhlí seženou a nebo budou ochotni investovat do jiného paliva, což znamená zároveň přestavbu těchto zdrojů a mohou investovat jenom do té míry, dokud jiná forma je z˙toho trhu nevytlačí. To znamená, ta hranice je omezená tím, že můžete dodávat teplo pouze tehdy, když je levnější, než je například dodávka zemního plynu do domu a

 

Moderátor (Jan Bumba):

To je tedy jeden návrh, ponechat stav tak, jak je, další?

 

Host (Oldřich Vojíř):

A druhý říká, otevřeme diskusi a začněme se bavit o tom, jestli nevyužít velmi kvalitní hnědé uhlí, ležící za dnes územně ekologickými limity a znamenalo by to nejen prosté, řekněme, odstranění usnesení z˙roku 91, ale znamenalo by to přece jenom širší diskusi, kolik toho uhlí potřebujeme, zda-li stát nemá zvýšit svou roli z˙hlediska usměrňování toho uhlí do energetického segmentu, zda-li ho nemá zatížit nějakou, řekněme, vyšší rentou a zda-li je nutné například i ty obce likvidovat a tak dále.

 

Moderátor (Jan Bumba):

Rozumím, ano. Pane Buřte, vrhá tato nová analýza podle vás nějaké nové světlo na celý problém spojený s˙těžebními limity, na kterých závisí i osud vaší obce?

 

Host (Vladimír Buřt):

Myslím si, že závěry té komise, o které je tady řeč, rozhodně nic nového nepřinášejí. Skutečně při pohledu na personální sestavení té komise je naprosto jasné, že ministr Kocourek měl jeden jediný záměr a to v˙podstatě podpořit svou snahu o prolomení limitů nebo lépe řečeno svůj dlouhodobý záměr o prolomení limitů. Ale, takže nic nového v˙tomto případě rozhodně jsme se nedověděli a ničeho nového jsme se nedočkali. Já bych k˙tomu chtěl říct, Pačesova komise, která za Topolánkovy vlády zpracovávala všechny možné scénáře

 

Moderátor (Jan Bumba):

V˙roce 2008, jestli se nepletu.

 

Host (Vladimír Buřt):

Ano, varianty teplárenství, výroby elektřiny, výroby tepla a tak dále, tak v˙té době zcela jasně nastavila nebo předložila možnosti řešení. Ty možnosti existují a skutečně jsou bez uhlí za limity. Je to ohromný potenciál v˙úsporách energií, v˙obnovitelných zdrojích, ve výhledu 2030-2050, ale v˙tom překlenovacím období pro teplárny je uhlí dost. A jak na velkolomu Bílina, tak na velkolomu Vršany, z˙toho jeden je státní, jeden je soukromý, je dostatek volného uhlí, které může být dodáváno ještě velmi mnoho let do tepláren.

 

Moderátor (Jan Bumba):

Takže polemizujete s˙tím, že, s˙tou premisou, že zásoby uhlí docházejí a teplárny nebudou mít čím topit?

 

Host (Vladimír Buřt):

Ano, samozřejmě. Na, v˙severních Čechách fungují nyní čtyři velkolomy, z˙toho pouze jeden a to je ten velkolom Československé armády, který ohrožuje existenci Horního Jiřetína, by měl být zavřen zhruba za 12 let. Ti, kteří vyrábějí od 90. let teplo jako soukromí výrobci tepla v˙uhelných zdrojích, tak opravdu už od roku 91 vědí, že někdy kolem roku 2021 uhlí z˙velkolomu Československé armády nebude a skutečně na to měli celých 30 let v˙součtu, aby se připravili na to, že uhlí z˙této lokality nebude a že se musí připravit na to, na jiné zdroje, popřípadě na uhlí z jiných lokalit.

 

Moderátor (Jan Bumba):

Pane Vojíři, Vladimír Buřt zmínil mimo jiné možnosti úspor v˙teplárenství. Při té vaší studii vycházíte z˙toho, že spotřeba tepla bude v˙zásadě stejná nebo dokonce narůstající v˙České republice nebo počítáte i s˙tím, že by mohlo, že by šlo dosáhnout nějakých významných úspor?

 

Host (Oldřich Vojíř):

Je nutno říci, že téma úspor bylo a je jistě tématem zajímavým, nicméně mnoho projektů se právě v˙posledních třech až čtyřech letech učinilo a ten prostor pro významnější úspory v˙oblasti činžovních domů či typu škol, školek, divadel a tak dále, kam většinou dochází právě teplo z˙centralizovaného zdroje, se už minimalizuje

 

Moderátor (Jan Bumba):

Takže v˙té studii nepočítáte s˙tím, že by mohlo dojít k˙významným úsporám?

 

Host (Oldřich Vojíř):

Ne, ne, když mě necháte domluvit, tak dojde, že zhruba 6-10 procent z˙celkové produkce ještě je možné uspořit, nicméně to stejně neřeší bohužel problém pro dodávky kvalitního černého uhlí, pardon, hnědého uhlí.

 

Moderátor (Jan Bumba):

Ano. Pane Buřte, pokud je možné ušetřit 6-10 procent při vytápění budov, jak soukromých bytů, tak institucí, tak to asi není taková položka, která by skutečně mohla být kruciální, mohla být řešením?

 

Host (Vladimír Buřt):

Já se zase vrátím k˙té Pačesově komisi, protože považuji ty výsledky té Pačesovy komise za relativně objektivní a skutečně ne protitěžební. V˙té studii se říká, že celková spotřeba, nechci teď tady oslňovat čísly, v˙žádném případě, ale celková potřeba tepla centrálních zdrojů je někde na hranici 340-350 petajoulů a ten potenciál energetických úspor při opravdu obrovských investicích, to si uvědomuji, je až 170 nebo 176 petajoulů. Čili skutečně zhruba polovina. Já samozřejmě nejsem takový optimista, abych si myslel, že se podaří to zateplování v˙tak obrovském rozsahu, jak by bylo možné, při těch velikých investicích, ale i tak rozhodně ty úspory jsou podstatně větší než oněch 10 procent.

 

Moderátor (Jan Bumba):

Přišlo nám do Ozvěn dne několik dotazů od posluchačů. Posluchač, který píše své jméno, ale nechce být jmenován, takže jeho přání samozřejmě splním, se ptá, proč s˙výjimkou elektrárny Mělník I není doposud využíváno odpadní teplo uhelných elektráren k˙dodávkám tepla do tepláren? Jde o takzvanou kogeneraci a to takového druhu, která umožní po přestavbě soustrojí ve stávající elektrárně produkovat z˙odpadní páry páru o nižší teplotě s˙parametry vhodnými pro teplárenské využití. Pane Vojíři?

 

Host (Oldřich Vojíř):

To není přesné, ta informace není přesná. Všechny velké elektrárny, které mají ve své blízkosti nebo v˙rozumné blízkosti nějakou větší obydlenou aglomeraci, tak prostřednictvím právě systému CZT jsou to především elektrárny spadající do skupiny ČEZ, dodávají teplo pouze Počerady a dvě jaderné elektrárny, tak nečiní úplně. Počerady vůbec a Temelín to činí jenom částečně a uvažuje se o projektu napojení Českých Budějovic na Temelín, na odpadní teplo, když to budu říkat takhle zjednodušeně a Brna na odpadní teplo z˙Dukovan.

 

Moderátor (Jan Bumba):

Jen se o tom uvažuje? Proč to už dávno není využíváno?

 

Host (Oldřich Vojíř):

To není otázka bohužel na mě, to je otázka na ČEZ. Každý investor musí prostě zvážit investici do toho přivaděče a zda-li také má prostě odběr toho tepla. Takže nicméně my jsme s˙tímto pracovali a řekli jsme, že si uvědomujeme, že tato možnost také existuje a že také má nějaký dopad do celkové výroby tepla a tudíž samozřejmě následně do spotřeby tepla.

 

Moderátor (Jan Bumba):

Pane Buřte, co si myslíte o té variantě, že by těžaři mohli dostat jaksi volnou ruku k˙dohodě s˙obyvateli dotčených obcí?

 

Host (Vladimír Buřt):

Tak to je samozřejmě snaha nejen těžařů, ale taky všech politiků a úředníků, kteří jim jdou na ruku. Samozřejmě v˙případě, že vás předhodí těžařům, kteří jsou opravdu, kteří mají opravdu velmi dlouhé ruce všude

 

Moderátor (Jan Bumba):

Tak hlavně spoustu peněz.

 

Host (Vladimír Buřt):

Samozřejmě spoustu peněz a díky těm penězům samozřejmě mají přístup na všechny ministerstva, na všechny možné instituce, tak by to pro nás bylo samozřejmě podstatně těžší. Ty limity vznikly právě proto, aby ten úplně běžný občan, běžný člověk měl nějaký nástroj ochrany. To, co poskytuje horní zákon, který byl ustaven nebo schválen ještě za komunismu, tak ty nástroje nejsou dostatečné k˙tomu, aby člověk měl skutečně rovnocenné možnosti se bránit, aby byl rovnocenným partnerem tomu bohatému a vlivnému těžaři.

 

Moderátor (Jan Bumba):

Pane Vojíři, prosím ještě jednu věc. Pokud i z˙vaší analýzy vyplývá, že pro teplárny možná v˙následujících letech nastane složitá situace, že nemusí být dostatek hnědého uhlí z˙českých zdrojů, stojí za této situace vůbec za to udržovat jaksi při životě teplárny? Proč třeba nerozvést do domů a bytů plyn, lidé by si ta mohli topit sami?

 

Host (Oldřich Vojíř):

Já na to hned odpovím, já jenom jestli mohu malinkatou poznámku z˙té předchozí myšlenky, protože to je strašně důležité

 

Moderátor (Jan Bumba):

Samozřejmě, samozřejmě.

 

Host (Oldřich Vojíř):

To je důležitější než teďko bych řekl to, co jste se ptal.

 

Moderátor (Jan Bumba):

Tak počkejte, to nemyslíte vážně?

 

Host (Oldřich Vojíř):

Ne, ne, myslím teďko, jestli nechat napojit na plyn nebo na, na, na centrální zdroj. Já myslím, že přeci kruciálním problémem toho je, že pokud by se prolomily limity, tak prostě tady nastane určitá situace, která není jednoduchá, nikdo ji nebagatelizuje a je to otázka jednání těžebních společností a podotýkám těžebních společností, nikoli jedné, s˙příslušnými majiteli pozemků a nemovitostí.

 

Moderátor (Jan Bumba):

A teď prosím k˙tomu, jestli opravdu potřebujeme ty teplárny?

 

Host (Oldřich Vojíř):

Ne počkejte, ta podstata je, pan Buřt říká, že ta pozice je špatná toho občana. My si myslíme, že byla opravdu složitější a my navrhujeme, že pokud by došlo k˙tomu prolomení, tak zároveň a dokonce možná dříve, než by došlo k˙tomu prolomení, by měly být odstraněny paragrafy týkající se možnosti vyvlastnit majetek, to je klíčová věc a zároveň posílit nebo chcete-li vytvořit takovou formu právní, která umožňuje tomu vlastníku se svobodně rozhodnout a nebýt tlačen do nevýhodné situace.

 

Moderátor (Jan Bumba):

To chápeme, ale pane Vojíři, skutečně by mě zajímala odpověď na tu otázku, proč potřebujeme ty teplárny.

 

Host (Oldřich Vojíř):

Tak, a ty teplárny mají, ty velké teplárny mají jeden charakter. Oni jsou de facto zjednodušeně, kdyby nás poslouchal nějaký technik, tak aby mě nechyt za slovo, ale zjednodušeně jsou opačnými elektrárnami. To znamená, oni primárně vyrábějí teplo a následně vyrábějí i elektřinu v˙takzvaným systému Q, to znamená kogenerace výroby.

 

Moderátor (Jan Bumba):

Prosím stručně.

 

Host (Oldřich Vojíř):

A jde o to, že oni dodávají i 21 procent elektřiny. Zároveň slouží jako stabilizační zdroje pro přenosovou soustavu dílčí. Takže tyto by se musely nejprve nahradit jinými elektrárnami, například plynovými a potom by mohlo přijít v˙úvahu, že všechny zbylé odběratele napojíme na decentralizovaný zdroj, to znamená na malou kotelničku přímo na baráku a staneme se plně závislými na dodávkách plynu. Jestli to chceme, tak ať to někdo řekne, samozřejmě.

 

Moderátor (Jan Bumba):

Dobře. Pánové, děkujeme za rozhovor, děkujeme za účast v˙debatě. To byl vedoucí pracovní komise pro teplárenství při Ministerstvu průmyslu a obchodu Oldřich Vojíř. Naším hostem byl také místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt.

 

Host (Oldřich Vojíř):

Děkuji pěkně, mějte se hezky, na shledanou.

Zpět

Novinky

TĚŽBA A ZDRAVÍ - odborný seminář pořádaný Komisí pro životní prostředí akademie věd a Městem Litvínov

12.05.2015 10:00

Setkání LIMITY JSME MY v Litvínově

05.02.2015 18:00
Litvínovské občanské spolky LITVÍNOV PATŘÍ OBČANŮM, KOŘENY a TESTAMENT se připojují k celorepublikové akci LIMITY JSME MY, která vyhlásila čtvrtek 5. 2. za den akcí na památku obcí zničených těžbou a za budoucnost bez uhlí. Připojte se a přijďte ve čtvrtek v 18.00 na náměstí T.G.Masaryka před...

Jen víru mít a my to vyhrajeme, zpívali lidé na demonstraci v Horním Jiřetíně

28.01.2015 20:00
Horní Jiřetín - Na protestní akci se sešli ve středu odpoledne obyvatelé Horního Jiřetína na Mostecku. Několik stovek lidí vyjádřilo před tamním kulturním domem svůj nesouhlas se záměry těžařů na dobývání uhlí za současné limity těžby platné od roku 1991. Znovu se o limitech chránících Horní...

SHROMÁŽDĚNÍ ZA ZACHOVÁNÍ LIMITŮ TĚŽBY A VZPOMÍNKA NA OBCE ZNIČENÉ TĚŽBOU

28.01.2015 15:30
Vláda se bude v únoru rozhodovat mezi 4 scénáři státní energetické koncepce: 1) bez prolomení limitů // 2) s prolomením limitů na velkolomu Bílina // 3) s prolomením limitů na velkolomu ČSA a tzv. "malým bouráním" Horního Jiřetíma (bourání téměř 200 domů, zbytek města a západní část Litvínova až...

S Horním Jiřetínem by zaniklo 811 pracovních míst

22.01.2015 22:25
Reakce města Horního Jiřetína na dnešní vyjádření předsedy ČKMOS Josefa Středuly Předseda ČMKOS Josef Středula dnes v Právu a Radiožurnálu vytáhl do boje za zbourání Horního Jiřetína a Černic. Pokusil se přitom zaštítit i údajnými zájmy obyvatel Horního Jiřetína. Starosta Horního Jiřetína Vladimír...

Litvínov povede ANO společně s KSČM a STAN

21.10.2014 02:14
V Litvínově na Mostecku se na koaliční spolupráci dohodli zástupci vítězného hnutí ANO 2011 s pěti mandáty ve třiadvacetičlenném zastupitelstvu, KSČM a hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Tyto subjekty mají po čtyřech mandátech. Strany se shodují na potřebě zachovat limity těžby...

Limity těžby na Velkolomu ČSA opět na scéně aneb zasedá-li Tripartita za účasti prezidenta Zemana, jde o obecné ohrožení?

20.10.2014 02:16
Ing. arch. Martin Říha   Jak jsme se dnes mohli dozvědět z České televize, odboráři, podnikatelé, vláda i prezident Zeman si na dnešním zasedání Tripartity, kde byl hostem, opět vzpomněli na Severočeskou hnědouhelnou pánev. Nikoliv v tom žádoucím smyslu, jak konečně tuto oblast...

Zeman je přesvědčen o tom, že se limity těžby uhlí prolomí

20.10.2014 02:13
Praha - Prezident Miloš Zeman je přesvědčen o tom, že se v Česku "dříve či později" prolomí limity těžby uhlí. Podpořil by k této otázce konání referenda v Ústeckém kraji. Řekl to po své dnešní návštěvě tripartity. Ta by měla o energetické koncepci a surovinové politice státu jednat 1. prosince. Po...

Slíbili novou vesnici, dali panelák, vzpomínají lidé ze zbourané obce

19.10.2014 02:07
V jízdárně teplického zámku začala výstava Radovesice - příběh jedné zmizelé vesnice. Obec, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1254, přestala oficiálně existovat 15. února 1971. Společně s Hetovem, Dřínkem, Lískovicemi a Chotovenkou musela ustoupit výsypce velkolomu Maxim...

Severočeské doly propustí na 400 lidí, nařídil to ČEZ

16.10.2014 02:09
Ústecký kraj - Akciová společnost ČEZ z pozice většinového vlastníka nařídila propouštění 273 zaměstnanců společnosti Severočeské doly a dalších 130 zaměstnanců v jejich dceřiných společnostech v Ústeckém kraji. Další pracovní místa ruší v Děčíně a Ostravě z důvodu centralizace některých...