"Třikrát vyšší cena může nastat jen v krajním případě"

Mladá fronta Dnes

Ministerská komise modelovala různé varianty budoucnosti tepláren, zastánci těžby si z výpočtů vybrali jen to, co se jim hodí, ač je to maximálně nepravděpodobné.

Nastalo by to jen za určitých modelových podmínek při 100% přechodu z uhlí na biomasu.

rozhovor s Oldřichem Vojířem, šéfem komise:

Komise ministerstva průmyslu, v jejímž čele stojí bývalý mostecký poslanec za ODS Oldřich Vojíř, přišla s návrhem, že jednou z cest, jak získat uhlí pro teplárny dodávající teplo domácnostem napojeným na centrální zásobování, je prolomení limitů těžby.

Tedy možnost vytěžit uhlí, jehož získání leží v cestě městečka Horní Jiřetín a Černice na Litvínovsku. Jedním z argumentů je hrozba zdražení tepla až o trojnásobek. Vojíř přitom ví, že je to jen velmi nepravděpodobná varianta. "Nastalo by to pouze za určitých modelových podmínek přechodu všech velkých tepláren, za nimiž nestojí ČEZ, z hnědého uhlí na stoprocentní využití biomasy. A týká se to pouze centrálního zásobování teplem," upozornil.

Můžete prosím vysvětlit, jak jste se k onomu trojnásobnému možnému zdražení tepla dostali?

Řešili jsme situaci 28 tepláren, které využívají hnědé uhlí. Použili jsme modelové výpočty jejich přechodu na plyn nebo na zpracování dřevní štěpky, tedy biomasy. Změna technologie je investice návratná zhruba za 20 let a z toho jsme spočítali jednotkové ceny, které by se v různých případech mohly na trhu objevit.

Ve hře jsou ale samozřejmě i různé kombinace technologií využívajících uhlí a biomasu. V podstatě jsme došli k tomu, že vše by bylo dražší než přivést k domu plyn, ten v lokální výtopně zpracovat a po domě centrálně rozvést. I to je varianta.

Plyn však netěžíme. Jsou to zkrátka verze situace a je na vládě, aby se rozhodla, jakou zvolí cestu.

Teplárny měly dlouhou dobu, v řádech desítek let, dost informací o zásobách uhlí i do kdy bude dostupné. Proč se nepřipravily na dobu, kdy ho bude nedostatek?

To je spíš otázka pro ně. Možná se spoléhaly na to, že se kontrakty obnoví a na uhlí za limity se dosáhne.

Nevím, jak uvažovaly. Mohly se samozřejmě chystat na to, že mezi lety 2012 a 2020 se bude nutné technologicky přeorientovat. Nijak je za to nesoudím. Je teď ale na státu, aby řekl, jestli je nechá, ať se se situací vypořádají po svém, nebo bude aktivní v prosazování některé z navržených variant. Každá má svá pozitiva i negativa.

Navrhujete prolomení limitů. To uhlí by ale přece nebylo dostupné tak brzy, jak teplárny tvrdí, že je potřeba.

Uhlí jsou nějaké zásoby. A pokud se například firma Czech Coal rozhodla, že kvůli prodloužení životnosti dolu bude dodávat uhlí méně, vyvolalo to reakci. Pokud by byla jistota uhlí za limity, nemuselo by k útlumu dojít a situace na trhu by byla jiná.

Zároveň ale navrhujete, že by se měly z horního zákona zrušit paragrafy o vyvlastnění a možnost těžby by závisela na dohodě vlastníků pozemků s těžaři. Když neprodají, uhlí stejně nebude.

Pokud se odstraní jistota limitů, nesmí stát nikomu v dohadování stranit.

Ať se dohodnou mezi sebou. A pokud k dohodě nedojde, může nastat třeba verze, že se Jiřetín nějak obejde, těžaři použijí jinou technologii než velkorypadla. Vždy se musí zvážit, co je ještě únosné. Pokud by se cena hnědého uhlí blížila k ceně černého a zemního plynu, jde o hranici, kdy je nutné uvažovat o smyslu takové těžby.

(Ondřej Černý)