Tvrdé stanovisko vědců: Poslanci se zasadili o zkracování života

Škrt poplatků za vypouštění škodlivých látek v zákoně o ovzduší pobouřil vědce. Hazardování se zdravím obyvatel jim připomíná časy totality.

Vědci se bouří proti tomu, že z vládního návrhu zákona o ochraně ovzduší poslanci vyškrtli poplatky, jež měli průmysloví znečišťovatelé odvádět za vypouštění škodlivých látek. Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR (AV ČR) vyjádřila tvrdéodmítavé stanovisko. Vědci zdůrazňují, že okleštěný zákon je ve zjevném rozporu s dosavadním směrem vývoje v ochraně životního prostředí a vyřazuje naši zemi ze společnosti moderních evropských zemí, kde se razí heslo „znečišťovatel platí“. 

Ve svém hodnocení komise AV ČR dokonce nekompromisně přirovnává rozhodnutí poslanců k praktikám totalitní moci: „Hlasování sněmovny připomíná neblahou zkušenost z období předlistopadové totality, kdy se rozcházela slova a činy tehdejší komunistické moci, která nepokrytě a cynicky hazardovala se zdravím a střední délkou života obyvatelstva, zejména v pánevních okresech severních Čech v zájmu průmyslu, energetiky a exportu surovin.“

Každý poslanec, který pro škrty hlasoval, by měl podle stanoviska vědců své důvody vysvětlit obyvatelům. Zejména těm, kteří žijí v průmyslových regionech. „Chování těchto poslanců vyvolává vážné podezření, že zhoršování životního prostředí u nás je způsobeno neschopností zbavit ekonomické a sociální prostředí enormní a donedávna nepředstavitelné korupční zátěže,“ uvažují členové Komise pro životní prostředí AV ČR.

O schválení zákona o ochraně ovzduší jsme podrobně informovali v článku: Podraz na ovzduší, a to napříč partajemi.

Hrozba se vrací

Varování vědců je podloženo i Zprávou o životním prostředí ČR, kterou každoročně vypracovává agentura Cenia, státní příspěvková organizace ministerstva životního prostředí. Kvalita ovzduší a životního prostředí v České republice se podle ní v posledních letech opět výrazně zhoršuje. Týká se to především jemných prachových částic PM10 a PM2.5 (číslovky jsou odvozeny z velikostí částic v mikrometrech), na které se vážou zdraví nebezpečné látky.

Výzkumy prokázaly, že se zvětšuje rozloha území, na němž byly naměřeny nadlimitní a zákon překračující koncentrace znečištění. Oficiální údaj za loňský rok ještě nebyl zveřejněn, ale trend je varující. V roce 2008 byl limit pro znečištění prachem PM10 překročen na třech procentech území, o rok později na pěti a v roce 2010 už na 21 procentech. V roce 2008 se to týkalo 15 procent obyvatel, pak stoupl podíl lidí zasažených nadlimitním PM10 na 19 procent a v roce 2010 se v nadlimitním území ocitlo 49 procent lidí.

Společně s těmito údaji rostly i počty dnů trvání těchto inverzí. Některé regiony jsou tak silně zatíženy, že v nich dlouhodobě přetrvávají plošné koncentrace škodlivin, které ohrožují zdraví obyvatel a představují riziko zkracování střední délky života.

I v těchto ohrožených oblastech však vědci postrádají přesné studie, které řeší účast zdrojů na imisním znečištění. Údaje o tom u nás dosud nejsou příliš často a účelně využívané. Ve stanovisku Komise pro životní prostředí AV ČR je však uvedeno, že na severní Moravě nejméně 80 procent tohoto znečištění a zejména nebezpečných příměsí prachových částic produkuje průmysl. „Průmyslové znečištění ovzduší začíná být u nás opět nejvážnější hrozbou životnímu prostředí a obyvatelstvu zejména v regionech zatížených těžkým průmyslem,“ zdůrazňují vědci.

Jak se ti, občane, dýchá v psí hlavě?

Doplňme vybrané postoje Komise životního prostředí AV ČR postřehy ze zdravotního průzkumu imisemi sužovaných obyvatel Ostravska a spol. Jednotícím prvkem je tu osoba Radima J. Šráma, který jako předseda komise podepsal akademické stanovisko a jako ekotoxikolog Ústavu experimentální medicíny AV ČR vedl ostravský výzkum, který vyvolal i pozdvižení tamních úřadů. Podle výzkumu nemohou zjištěné miniaturní částice s obsahem železa pocházet z aut ani z lokálních topenišť, zůstává to na průmyslu.

Když o průmyslovém původu nebylo pochyb, vedly se spory o to, který provoz je největším viníkem. Ve hře je i varianta přenosu imisí z Polska. Dohadům bude brzy učiněna přítrž. Jak uvedl Jan Topinka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, právě teď se odehrává detailní výzkum dopadajících aerosolů, který skončí 21. února. Po jeho vyhodnocení, na němž se budou podílet i výzkumné ústavy v USA, bude přesně znám původ dopadajících exhalací. Topinkovi na celé věci připadá podivuhodné, že k tomuto výzkumu byla velmi malá politická vůle, a nebýt příspěvku z Grantové agentury ČR, nikdy by nemohl být zahájen.

Lobbistický tlak na občana, ať poleví s kritikou tamního smrtícího smogu, když si za to ze třetiny může sám kvůli lokálním topeništím, je hrubě účelový. I když jsou i na severní Moravě místa, kde je kvůli domácím topeništím nedýchatelno a byla by třeba změna způsobu vytápění, neměla by se za „smradem“ z domácích kamen a kotlíků skrývat kulišárna se zrušením poplatků průmyslu za množství vypouštěných nebezpečných látek.

Neboť je to právě průmysl, který vypouští do ovzduší množství polycyklických aromatických uhlovodíků, zejména benzo[a]pyrenu. A to činí zásadní rozdíl mezi znečištěným ovzduším v Moravskoslezském kraji a ostatními oblastmi ČR. V Ostravě-Porubě je čtyřikrát, v Karviné sedmkrát a v Ostravě-Bartovicích dokonce osmkrát vyšší koncentrace benzo[a]pyrenu než v Praze. To znamená, že ve stejném množství jejich prachových částic PM2,5 je vázáno několikrát víc polétavého lidského karcinogenu benzo[a]pyrenu.

Právě tento rozdíl ve znečištění ovzduší je nutné spojovat se specifikou severní Moravy a Slezska – s vysokým znečištěním těkavými organickými látkami z průmyslu. Zřejmě zlobbovaní poslanci škrtli poplatky za těkavé látky, aniž mnoho z nich tušilo, o čem je řeč.

Šrám připomíná, že populace Moravskoslezského kraje představuje zhruba milion obyvatel, na které při vzdušných inverzích velice doléhá vysoké znečištění, a že je to třeba vnímat jako celospolečenský problém.

Nejznečištěnější město Evropy

Ve svých odborných článcích Šrám tvrdí, že specifická zátěž doléhající na obyvatele Moravskoslezského kraje je nejhorší v celé Evropské unii. Důsledkem této zátěže je zvýšená nemocnost dýchacích cest dětí, u dospělých vzrůstající výskyt kardiovaskulárních onemocnění a zvýšení úmrtnosti. Podobnou lokalitu bychom našli u italského Milána, kde však ohrožení zdraví způsobuje doprava.

Vypouštěné těkavé organické látky ovlivňují genetický materiál až k riziku mutací. Protože působí dlouhodobě, mohou trvale poškozovat organismus a vyvolávat choroby během celého života. Riziko může být geneticky převáděno na další generace. Vnímavý k těmto látkám je zejména dětský organismus během nitroděložního vývoje a v předškolním věku. Pro mnohé lidi to může předznamenat zdravotní potíže na celý život.

ČeskáPozice.cz