Vědci sepsali 7 důvodů na záchranu Jiřetína před uhlím

Akutálně.cz, Pavel Baroch, Praha - Komise životního prostředí Akademie věd se postavila za zachování těžebních limitů, které chrání Horní Jiřetín a Černice před postupujícími hnědouhelnými doly.

"Všechny tyto argumenty mluví v současné době jednoznačně ve prospěch zachování územních ekologických limitů těžby přinejmenším v následujících dvou desetiletích," uvádí se ve stanovisku vědců, kteří reagují na nynější plány na zbourání severočeských obcí kvůli uhlí.

Těžba uhlí v severozápadních Čechách se stává jedním z témat nadcházejících parlamentních voleb.

Čtěte dále

• Pojďme si pro uhlí za limity, navrhuje ministr Tošovský
• Paroubek chce kvůli uhlí zbourat severočeské obce

Sedm argumentů pro záchranu Horního Jiřetína

Ekologická komise Akademie věd teď sepsala sedm argumentů proti tomu, aby těžební stroje překročily hranici těžby, kterou stanovila vláda Petra Pitharta v roce 1991 na ochranu severočeských obcí.

větší obrázekAutor: Ludvík Hradilek

Podle vědců by stát měl naopak výrazněji podporovat zaměření celého kraje, jehož obyvatelé jsou stále příliš závislí na těžbě.

Ve svém stanovisku píší, že je zapotřebí, aby se region "postupně dostal do pestřejší nabídky pracovních příležitostí v oborech, využívajících jiné přednosti, než konečné a neobnovitelné zdroje surovin a energie, jako je uhlí".

Jaké jsou konkrétní argumenty proti pokračující těžbě "hnědého zlata"?

1. Hrozba pro lidské zdraví

Badatelé ve svých výzkumech jednoznačně potvrdili, že se v území se zhoršeným životním prostředím, kam severozápadní Čechy patří, dožívají lidé nižšího věku, jsou více nemocní a vývoj dětí je zpomalený. Poznamenaná genetická výbava se navíc přenáší i na další potomky, kteří pak mohou trpět civilizačními chorobami, jako je vysoký krevní tlak nebo cukrovka.

větší obrázekAutor: bar

"Povrchová těžba uhlí s jejími ohni, zápary, prašností a hlukem jsou spolu s energetikou a chemickým průmyslem dodnes hlavním zdrojem znečištění ovzduší, půdy i vod," upozorňuje se ve stanovisku, pod nímž je podepsán předseda ekologické komise Radim Šrám, který se vlivu špatného životního prostředí na lidské zdraví dlouhodobě zabývá v Ústavu experimentální medicíny.

"Toto znečištění po výrazném, ale přechodném poklesu v 90. letech po odsíření elektráren a dalších velkých zdrojů znečištění ovzduší, začíná stagnovat a někde znovu růst," upozorňuje Akademie věd, podle níž hrozí, že se pokračující těžbou uhlí situace ještě zhorší.

2. Nemocné lesy

Pokračující těžba hnědého uhlí a na ní navázaná energetika a chemický průmysl mohou negativně ovlivnit obnovu lesů v Krušných horách, které vážně poničily kyselé deště v 70. a 80. letech minulého století.

Rozšiřování povrchové těžby přináší výrazné riziko pro stabilitu půdy na úpatí Krušných hor. Kvůli odvedení vod stékajících z hor mimo těžební jámy se může projevit tím, že na některých místech bude nedostatek vody.

4. Další tuny oxidu uhličitého

Spálením milionů tun uhlí se do ovzduší vypustí velké množství skleníkového oxidu uhličitého. Uhlí se přitom v budoucnu stane velmi cennou chemickou surovinou pro jiné využití než jako palivo do elektráren a tepláren.

větší obrázekAutor: hra

"Zachování zásob uhlí za liniemi územních ekologických limitů pro další generace je nanejvýš žádoucí," doporučují vědci ve stanovisku, které má Aktuálně.cz k dispozici.

5. Zásoby neodepisovat, ale chránit

Ekologická sekce Akademie věd ovšem nepokládá za rozumné rozsáhlé zásoby hnědého uhlí pod Horním Jiřetínem a Černicemi odepisovat, ale převést z bilančních na nebilanční.

To ochrání tamní obyvatele před velkorypadly, zároveň umožní využít zásoby pro jiné účely než jako palivo.

6. Zlepšit zásobování teplem

Aby nebylo potřeba tolik uhlí pro teplárenství, doporučují vědci zlepšit celou soustavu zásobování teplem, která je "na rozdíl od elektroenergetiky výrazně zaostalá, poruchová, vykazuje obrovské ztráty v rozvodech a místech konečného užití".

větší obrázekAutor: Pavel Baroch

Pro zateplení domů a modernizaci teplárenství je podle ekologické komise Akademie věd zapotřebí využít kromě peněz majitelů domů a správců sítí rovněž veřejné prostředky včetně evropských.

"Jde o svrchovaně veřejný zájem," konstatovala Komise pro životní prostředí Akademie věd.

7. Jizvy na duších obyvatel

Vědci upozorňují, že mnozí obyvatelé severozápadních Čech se kvůli povrchové těžbě uhlí museli už několikrát stěhovat.

"Lze očekávat, že odkad využití zásob za liniemi územních ekologických limitů vytvoří časový prostor nejen pro zahojení jizev na krajině a osídlení, pro nalezení šetrnějších způsobů těžby a lepší využití uhlí, ale i pro zahojení jizev na duších dnešní generace tamních obyvatel," uvádí se ve stanovisku vědců, které má Aktuálně.cz k dispozici.

"Další generace, které budou žít v již 'uklizené' krajině a regenerovaných sídlech, mohou pak být vstřícnější pro hledání kompromisů mezi potřebou těžby a ochranou prostředí za těmito limity, pokud rozsah a způsob těžby uhlí, jeho doprava a následné využití budou podřízeny požadavkům ochrany životního prostředí, přírody, krajiny i lidského zdraví, jak tomu musí být v civilizované společnosti."